Jsem doma v Brně pár dní z Tater a volá mi můj dlouholetý vodácký parťák Pete: „Zdarec Bóžo, co děláš o víkendu? Jedeme do Rakouska na Salzu a chybí nám jeden kormidelník do lodi.“ No víkend jsem zatím neřešil, měl jsem sice naplánovanou nějakou akci, ale ta padla kvůli špatným povětrnostním podmínkám. A s Petem jezdím rád, takže mé rozhodnutí je velice rychlé: „Udělám si prostor a jedu!“

Ve čtvrtek k večeru vyrážíme v pěti lidech v přeplněném Peteho autě. Všude okolo mě jsou hromady všeho – jídlo, pití, oblečení, boty, pádla, nad opěrkou hlavy dokonce i 10 cm molitan… No to bude jízda…Navrhuji něco přeložit do druhého auta – VW Transportéra, kde jedou jen 3 lidi. Můj návrh naštěstí našel pochopení! Večer jsme v kempu ve Wildalpenu. Stavíme stany, Pete použije svůj tlustý molitan a „bucá“ sám v autě. Ráno přejíždíme k přehradě pod Weichselboden. Vody teče tak akorát. Do lodi mi dal Pete mladého synátora Ondru od kamaráda. Salzu už údajně jednou jel, byla to jeho první voda v životě… No alespoň ví, co ho čeká… Byla to pohodová voda, nikdo se nepřevrátil a můj mladý háček fungoval bez problémů. Nazpátek do Wildalpenu přijíždíme odpoledne. Lodě nebalíme, zítra chceme pokračovat dál po proudu. Ráno po snídani musíme ještě odvézt jedno auto pod velkou soutěsku a pak vyrážíme na vodu. Podmínky jsou stále dobré. Parádní zážitek, včetně skoků z velkého kamene do proudu. No co budu povídat, podívejte se na video, to řekne vše…

Bóža