Přichází podzim a s ním již tradiční akce spojená s kolařskou návštěvou vinných sklípků jižní Moravy. Naším cílem je sport a samozřejmě koštování kvalitního a originálního burčáku, specialitky místních vinařů. To co se prodává okolo silnic pod svítícím sluncem nás nezajímá, stejně to chutí připomíná vylisovaná a oslazená jablka. A to není pro náš mlsný jazyk a jeho chuťové pohárky nic zajímavého…
Tak jako v minulých letech, tak i letos je poslední týden v srpnu naplánován pro členy horoškoly a členy našeho horolezeckého oddílu na pobyt ve Vysokých Tatrách v dolině Zeleného plesa. Útočištěm je nám léty prověřená Brnčálova chata, která se nachází v nádherném prostředí strmých tatranských štítů ve výšce 1 551 m. Za těch 35 let co sem jezdím zde nikdy nebyl žádný problém. Bylo zde vždy příjemné osazenstvo, ať zde byl chatařem Gartner nebo současný Tomáš Petrík.
Snadno. Stačí k tomu jen zima převlečená za jaro nebo snad jaro za zimu, ono je to ve výsledku jedno.
Po nekolika mesicich priprav (cti nekolik hodin pred odjezdem) jsme 16.02. sedeli v busu do Mnichova odkud odlitalo nasel letadlo do Quita, hlavniho mesta Ekvadoru. Pred nami jsou 3 tydny naplanovane do posledni chvile samym dobrodruzstvim ve trech zemich jizni Ameriky. Jako obvykle se snazime, aby to bylo pestre a tak nas cekaji hory, dzungle i pamatky.
V roce 2011 na podzim jsem jel poprvé Vavřinecký potok. Parťáka mi dělal můj životní vodáckej kámoš Pete a byl to velký zážitek.